Potřebuje vaše dítě samé jedničky?

Já jsem byla vždycky studijní typ. Dá se říct, že šprtka. Měla jsem vždy samé jedničky, maturovala jsem s jedničkami a bakaláře i magistra vystudovala s červenými diplomy.

A bylo mi to k něčemu?

Potřebovala jsem sama sobě dokázat, že na to mám. Doma mě nikdy nenutili, abych se učila hodiny. Jen na základce, si vzpomínám, jsem musela mít nejdřív hotové úkoly než jsem mohla ven a hrát si s kamarády. V tom asi leží základ mého smyslu pro povinnost. Nejdřív práce, pak zábava.

Vzpomínám si na doby, kdy jsem byla celé dny zahrabaná v knížkách a sešitech a častokrát ani nerespektovala potřebu psychohygieny. Teď vím, že kdybych si dala přestávku častěji, šlo by to i lépe a rychleji. Byla bych ráda, kdybych už dřív věděla, že se nemusím učit jen se sešitem v ruce, ale jde to třeba takhle nebo takhle.

Až zpětně vidím, když už mám studia za sebou, že to možná bylo zbytečné. Myslím si, že nebylo potřeba jet ve všem na 100%. Se zkušenostmi zjišťuji, že někdy je lepší v něčem polevit a výhody z toho se objeví jinde.

Navíc si ani nepamatuju všechno, co jsem se naučila, z čeho jsem měla jedničky… Někdy vás prostě učí sám život. Hlavně od té doby, co jsem se stala mámou si to uvědomuji čím dál tím víc.

Zpětně vidím jako velkou škodu, že jsem se nevěnovala třeba jedné nebo dvěma věcem nejvíc. Věřím, že bych v dané věci byla dobrá. Takhle jsem svoje síly dělila mezi „všechno“.

Ano, ve třídě jsem vždycky patřila k nejlepším, ale to bylo asi tak vše. Jednoduše jsem nerozvinula svůj potenciál. Třeba taková matika mě moc bavila a byla jsem v ní dobrá, ale teď už spočítám leda tak trojčlenku.

Je to stejné jako s tím, že honíme děti, aby si vylepšily známku tady a dohnaly to či ono, ale to co jim jde skutečně nejlépe, v tom je často okolí nepodporuje.

Proto chci děti podporovat v tom, co je baví, co jim jde a z chyb, které dělají, ať se učí a berou si z nich, co potřebují.

Jak to máte se studiem a učením vy?

Napište mi svou zkušenost nebo názor, moc ráda si počtu.

Pokud vás zajímá, jak se můžete učit s dětmi angličtinu bez učebnic, připojte se ke mně na facebookové stránce nebo instagramu.

Mou vášní je učení angličtiny a za svou praxi jsem posbírala mnoho zkušeností a poznatků. Díky tomu mohu dnes inspirovat rodiče a učitele, aby se s dětmi učili anglicky spolu, efektivně a strávili tak příjemné chvíle. Můj příběh si přečtěte zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.