Chcete se začít doma učit s dítětem angličtinu a nevíte jak na to, možná se bojíte, abyste to zvládla nebo si nejste jistá svou angličtinou? V prvé řadě seznamování s angličtinou a její osvojování musí být zábava. Pro vás i dítě. Nedělejte nic, co vám nesedí nebo vás nebaví. Batole zaujmou písničky, knížky, říkanky, pohádky. Je toho spousta, stačí si vybrat....
Já jsem byla vždycky studijní typ. Dá se říct, že šprtka. Měla jsem vždy samé jedničky, maturovala jsem s jedničkami a bakaláře i magistra vystudovala s červenými diplomy. A bylo mi to k něčemu? Potřebovala jsem sama sobě dokázat, že na to mám. Doma mě nikdy nenutili, abych se učila hodiny. Jen na základce, si vzpomínám, jsem musela mít nejdřív hotové úkoly...
Už jste si někdy říkali, že to co děláte, stejně nemá cenu? Že zbytečně plýtváte energií? Že to ani nezkusíte, protože by to stejně nedopadlo? Já jsem tyhle pocity měla docela nedávno. Říkala jsem si, jestli vlastně ten můj projekt má smysl, budoucnost. Jestli někdo ty moje články čte, inspiruje se mými tipy, zajímá ho...
V tomto článku vás přesvědčím, že je to právě naopak! Mám 3 jednoduché tipy, jak na angličtinu při domácích pracích. Spojte užitečné s příjemným a vrhněte se třeba na prádlo spolu s dětmi a učte se anglicky. Nejenže budete mít dříve hotovo, ale strávíte čas spolu a ještě u toho můžete trénovat slovíčka. Tak směle do toho! Umyjete talíř, podáte ho dítěti a to...
K dnešnímu krátkému článku mě inspirovala procházka se synem. Každý den chodíme ven a nikdy nesmíme opomenout požární nádrž, kam chodíme pozdravit kachny. Bylo tomu tak i včera. Zastavili jsme se u nádrže, pozorovali jsme kachny, které k nám hned připluly, protože čekaly něco dobrého. Krásně svítilo sluníčko, tak jsem využila okamžiku, zavřela oči a chytala vitamín D. Když jsem...
Mohla bych napsat, že základ každého spokojeného člověka je stabilní rodina. I když v mém případě je rodina skvělá a mnohdy i nadevše, pořád je důležité, aby si člověk našel motivaci, sílu, odhodlání, ale i klid sám v sobě. Jít do přírody, poslouchat hudbu, zacvičit si nebo taky zajít někam na kafe a popovídat si s přáteli, pokud to zrovna nekazí nějaký ten virus. Nesmíme...
Koukám do monitoru a přemýšlím. Přemýšlím, kudy cesta nevede – a to mojí, za tolik let krásně a poctivě vyšlapanou komfortní zónou. Už asi hodinu nevím, jak začít. Jak se vlastně SDÍLÍ? A bude tohle někdo číst?
Barbora Slámová